Jako zástupce generace „boomerů“ málo měním práci, mými jedinými hlavními zaměstnavateli jsou zatím Ústav plicních nemocí na Bulovce, poté Oddělení pneumologie a intenzivní péče na Univerzitě v Omaze (University of Nebraska Medical Center) a nyní již řadu let Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, kde jsem kromě vedoucího Oddělení klinické a transplantační imunologie také přednostou multioborového Pracoviště laboratorních metod a členem vědecké rady. Několik let jsem kromě IKEMu pracoval současně i v ambulanci Immunoflow s.r.o. Mám zájem ještě jedno volební období pracovat ve výboru ČSAKI, kde jsem nyní ve funkci místopředsedy.  Pedagogické činnosti se věnuji na 1. LF UK, kde jsem i garantem specializačního vzdělávání v našem oboru, jsem vedoucí subkatedry alergologie a klinické imunologie IPVZ a také člen oborové rady postgraduálního studia v oboru Imunologie. V minulosti jsem byl i členem výboru pro specializaci a vzdělávání (Specialty and Training Council) Světové alergologické společnosti (WAO). V současnosti zastávám funkci předsedy akreditační komise MZČR pro obor alergologie a klinická imunologie. Kromě klinické práce se věnuji také výzkumu, zejména v oblasti cytokinů, pracuji řadu let v redakčních radách časopisů Clinical Science (Portland Press) a Alergie (Tigis).

V případě mého zvolení do výboru ČSAKI bych se i nadále chtěl věnovat problematice vzdělávání, kterou považuji za klíčovou, náš obor byl nedávno zařazen na podkladě demografických trendů do oficiálního seznamu „ohrožených oborů“. Pro rozvoj alergologie a klinické imunologie je zejména nezbytné, aby vzdělávací programy umožnily bezproblémovou předatestační výchovu i mimo velká centra. Pro klinickou praxi považuji za důležité aktivity související se sdílením výkonů s příbuznými klinickými i laboratorními odbornostmi, zavádění nových výkonů a snahu o adekvátní úhrady od pojišťoven. Dovedu si představit postupné sloučení ČSAKI s Českou imunologickou společností, které by umožnilo naši konkurenceschopnost v rámci EAACI a bylo by logickým vyústěním současné spolupráce „juniorských“ sekcí obou společností.

prof. MUDr. Ilja Stříž, CSc.