Historie

1. Historie

Základy oboru alergologie vytvářeli již v období mezi dvěma světovými válkami manželé – lékaři Josef a Karla Liškovi. Josef Liška jako první u nás tehdy prováděl diagnostické kožní testy s alergeny dovezenými z USA. Kromě své alergologické praxe založil a dlouhá léta vedl výrobu alergenů v podniku Biogena, později v Ústavu sér a očkovacích látek v Praze na Vinohradech.

MUDr. Josef Liška

Josef Liška byl mikrobiolog, klinický lékař, učitel, diskutér (pro každého měl radu a vlídné slovo, pro mladé měl dlouho čas na vyprávění, viz V. Špičák, Kasuistiky v pneumologii, 2005). Po skončení 2. světové války a po svém návratu ze stáží v USA zakládá společně s otolaryngologem prof. Vladimírem Hlaváčkem, internistou prim. Bohuslavem Hodkem a dermatologem prof. Františkem Konopíkem v roce 1949 Komisi pro alergologii. V roce 1952 vznikla na konferenci Dermatologické společnosti konané v Mariánských Lázních alergologická sekce této společnosti. Její členové byli velmi aktivní, takže po 5 letech došlo k osamostatnění této sekce a v roce 1957 k založení Alergologické společnosti při Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, jejíž název se v roce 1967 změnil na Společnost pro alergologii a klinickou imunologii. V roce 1969 v rámci federalizace republiky došlo k přejmenování na Českou společnost alergologie a klinické imunologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně, tento název se užívá doposud.

Prvním předsedou odborné společnosti byl již zmíněný prof. Hlaváček a vědeckým sekretářem se stal prim. Hodek. Ve funkci předsedů se potom vystřídali Bohuslav Hodek, Vladimír Zavázal, Jiří Strejček, znovu Vladimír Zavázal, dvě funkční období Václav Špičák, potom čtyři funkční období Vít Petrů (2001–2017), od r. 2018 Petr Panzner (dosud). Vědeckými sekretáři byli Vladimír Vondra, Jaroslav Fajstavr, Václav Špičák, Vít Petrů, Petr Panzner a od roku 2005 až dosud Jiří Litzman.

Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze vzniklo zásluhou prim. Hodka v 50. letech minulého století první ambulantní alergologické pracoviště, brzy následované založením dětského lůžkového i ambulantního oddělení na Švejcarově I. dětské klinice v Praze – Karlově, vedeného tehdy doc. Špičákem (ve spolupráci s MUDr. Marií Bělskou a později s MUDr. Jarmilou Milotovou).

Doc. Horymír Malota inicioval vznik samostatného oddělení ve Fakultní nemocnici Olomouc, propojeného i s laboratoří, v Plzni byl vedoucí osobností oboru Vladimír Zavázal, v Ústí nad Labem Josef Richter. Rychle vznikala a rozrůstala se síť ambulantních alergologických pracovišť v Praze (Jiří Ehl, Josef Beneš), Hradci Králové (Bohumil Fixa, Josef Jirkal), Liberci (Josef Rozkovec, Jaroslava Kleinhamplová), Českých Budějovicích (Ivo Michl), Brně (Dana Makešová, Drahoslav Říčný) a v Ostravě (Longina Borysová).

Od samého počátku byla zdůrazňována spojitost alergologie s imunologií. O šíření poznatků teoretických základů imunologie se zasloužili Jaroslav Šterzl, Ctirad John a další. V roce 1978 založila Terezie Fučíková v Praze první samostatnou jednotku klinické imunologie, která se stala základem pro vznik klinického i laboratorního imunologického pracoviště v rámci lékařské fakulty. Podobná zařízení vznikala na fakultách v Plzni, Brně, Hradci Králové, Olomouci a Praze – v Motole a Krči. V Ústí nad Labem a Ostravě se formovala v rámci Zdravotních ústavů.

V roce 1973 atestovali první lékaři z alergologie, předsedou komise byl prof. Švejcar. Od roku 1982 do roku 1995 se jmenoval náš atestační obor „Lékařská imunologie“ (prof. Ivo Hána byl tehdy významným představitelem postgraduálního vzdělávání), ke změně názvu na „Alergologie a klinická imunologie“ došlo v roce 1996. Po mnoho let organizoval atestační kurzy i zkoušky Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ Praha), od roku 2012 přešly tyto aktivity do gesce lékařských fakult, ročně u nás atestuje v tomto oboru kolem 10 lékařů.

Naše odborná společnost vždy zdůrazňovala význam kontinuálního vzdělávání svých členů. Postupně bylo vytvořeno stabilní schéma přednáškových akcí regionálního i celostátního významu.

Vždy druhý čtvrtek v měsíci, s výjimkou letních prázdnin, se konají v Praze tzv. pracovní schůze organizované výborem společnosti, vždy s odborným programem. Od r. 2020 jsou pravidelně k dispozici na videozáznamu (www.csaki.cz).

Lékařský dům v Praze v Sokolské ulici, nejčastější místo konání pracovních chůzí ČSAKI.

Kromě toho se v různých částech republiky konají konference, na jejichž programu se významnou měrou podílejí lokální představitelé oboru (Dny RAPPL, Luhačovické dny, Šumperské dny, Setkání v Litomyšli, Rožnovské dny, Severočeská konference v Ústí nad Labem, Beskydské dny). Některé tradiční akce zanikly (Českolipský den, Kutnohorský den, Setkání dětských alergologů v Telči), jiné akce vznikly (Setkání členů skupiny PAPRSK, Kongres AKI pro praxi).

Již po mnoho let se konají ve spolupráci se Slovenskou společností alergologie a klinické imunologie střídavě u nás a na Slovensku společné sjezdy alergologů a klinických imunologů obou zemí. Kontakty se slovenskými kolegy jsou kromě individuálního hostování přednášejících z obou zemí na různých menších akcích vždy pravidelné, mj. v rámci Martinských dní imunologie a Setkání lékařů ČR a SR v Litomyšli.

Na kontinuálním vzdělávání se významnou měrou podílí i časopis Alergie (nakladatelství Tigis), který vychází od roku 1999 čtyřikrát ročně (plus 1–2 suplementa). Na jeho vznik a na velmi dobrou odbornou úroveň měl velkou zásluhu mnohaletý šéfredaktor prof. Václav Špičák (do konce roku 2018), od r. 2019 stojí v čele redakční rady doc. Vít Petrů.

doc. MUDr. Vít Petrů CSc. a prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.